Vítejte na stránkách hard 'CORE' training center
Vítáme Vás na stránkách našeho nově otevřeného centra funkčního tréninku.
Jsme tu pro všechny, kteří se chtějí seznámit se stále více preferovaným pojetím 'funkční trénink' a kteří si myslí, že jejich tělo si zaslouží patřičnou pozornost a péči. Vyškolený a certifikovaný personál s praxí vám pomůže nejen při sportovních začátcích.
DEFINICE FUNKČNÍHO TRÉNINKU
V poslední době se stále častěji na našich sportovištích setkáváme s termínem funkční trénink. Pod tímto pojmem si osobní trenéři i provozovatelé někdy představují velmi rozdílné formy tréninku. Všeobecně lze funkční trénink definovat jako souhrnné cvičení, které do činnosti zahrnuje maximální množství svalových skupin, a to tak, aby byly co nejvíce napodobeny běžné aktivity klienta.
Za zakladatele funkčního tréninku se v celosvětovém měřítku považují Gary Gray, Paul Check a Národní akademie sportovní medicíny USA. Národní akademie sportovní medicíny definuje funkční trénink takto:„Jedná se o modelovou situaci zahrnující zrychlení, zpomalení a stabilizaci svalových skupin, a to ve všech třech rovinách pohybu.“
Funkční trénink nachází své kořeny v rehabilitaci. Fyzioterapeuté vytvořili sestavu cviků, které napodobovaly pacientovu činnost v domácnosti či v zaměstnání za účelem rychlejší a efektivnější rekonvalescence v poúrazovém období nebo po operativním zákroku. Pokud klientova činnost v běžném životě vyžaduje zvedání či přemisťování těžkých břemen, bylo do tréninku zapojeno nářadí větších hmotností. Byl-li klient běžec na dlouhé tratě, tak podstata tréninku spočívala ve zvýšení svalové vytrvalosti.
PROČ FUNKČNÍ TRÉNINK ?
Funkční trénink se snaží vytvořit takovou skladbu cviků, která klientovi pomůže provádět běžné denní aktivity s vyšší výkonností a nižším rizikem úrazu. Kvalitní trénink vede k vyšší svalové rovnováze, pozitivně napomáhá kloubní stabilitě a výrazně přispívá k prevenci zranění pohybového aparátu. Obrovským benefitem je rozsah pohybu ve všech jeho třech rovinách. Vezměme například srovnání funkčního tréninku se cvičením na izolovaných strojích v posilovnách. Ve většině případů se – vzhledem ke konstrukci stroje – jedná pouze o pohyb v jedné rovině, což je v běžném lidském životě zcela nepřirozené. Izolované cviky procvičují svalovou skupinu, nikoliv však pohyb. Jako příklad si můžeme uvést dřep. Bezpečné provádění dřepu v rámci tréninku bude mít mnohem větší efekt pro zdravý pohyb klienta při zvednutí se ze židle, než například izolované předkopávání na posilovacím stroji. Špatné návyky mohou samozřejmě vést ke zranění při jiné formě sportu či při každodenní činnosti.
Člověk provádí většinu aktivit s velkým rozsahem pohybu, například chůze, běh či zvedání předmětů. Mnoho těchto činností je plynulý, pomalý a rytmický pohyb. Z tohoto důvodu se funkční trénink prioritně zaměřuje na součinnost nervového a svalového systému. Mozek, který zodpovídá za svalovou činnost, nevnímá pohyb pouze jako individuální činnost konkrétní svalové skupiny, ale jako komplex aktivit.
FORMY FUNČNÍHO TRÉNINKU
Mezi základní formy funkčního tréninku lze zařadit: volné kladky, jednoruční činky, medicinbal, velký míč, cvičební gumičky, dis-balanční podložky, vaky s pískem.
Jednou z nejefektivnějších forem funkčního tréninku je cvičení na volnokladkových strojích (TRX).
Prioritní výhodou je volný rozsah pohybu při zapojení dominantních svalových skupin, a to ve všech třech směrech pohybu. Při tahu kladky je pohyb plynulý, bez výrazného vlivu počátečního a koncového bodu celkového rozsahu. Velmi efektivně lze využít negativní opakování a zhodnotit vlastnosti gravitace.
ROZDĚLENÍ FUKČNÍHO TRÉNINKU
Funkční tréning je rozdělěn do šesti základních skupin.
Je dobré poznamenat, že jednou z dominantních vlastností funkčního tréninku je využívání vlastní hmotnosti cvičence jako zátěže či resistence pro dosažení zvýšení relativní síly. Indikátor relativní síly je například počet opakování základních cviků jako jsou dřepy, kliky, přítahy.
Šest základních skupin funkčního tréningu jsou: 1.Tlak, 2.Tah, 3.Rotace, 4.Dřep, 5.Výpad , 6.Předklon.
Za zakladatele funkčního tréninku se v celosvětovém měřítku považují Gary Gray, Paul Check a Národní akademie sportovní medicíny USA. Národní akademie sportovní medicíny definuje funkční trénink takto:„Jedná se o modelovou situaci zahrnující zrychlení, zpomalení a stabilizaci svalových skupin, a to ve všech třech rovinách pohybu.“
Funkční trénink nachází své kořeny v rehabilitaci. Fyzioterapeuté vytvořili sestavu cviků, které napodobovaly pacientovu činnost v domácnosti či v zaměstnání za účelem rychlejší a efektivnější rekonvalescence v poúrazovém období nebo po operativním zákroku. Pokud klientova činnost v běžném životě vyžaduje zvedání či přemisťování těžkých břemen, bylo do tréninku zapojeno nářadí větších hmotností. Byl-li klient běžec na dlouhé tratě, tak podstata tréninku spočívala ve zvýšení svalové vytrvalosti.
PROČ FUNKČNÍ TRÉNINK ?
Funkční trénink se snaží vytvořit takovou skladbu cviků, která klientovi pomůže provádět běžné denní aktivity s vyšší výkonností a nižším rizikem úrazu. Kvalitní trénink vede k vyšší svalové rovnováze, pozitivně napomáhá kloubní stabilitě a výrazně přispívá k prevenci zranění pohybového aparátu. Obrovským benefitem je rozsah pohybu ve všech jeho třech rovinách. Vezměme například srovnání funkčního tréninku se cvičením na izolovaných strojích v posilovnách. Ve většině případů se – vzhledem ke konstrukci stroje – jedná pouze o pohyb v jedné rovině, což je v běžném lidském životě zcela nepřirozené. Izolované cviky procvičují svalovou skupinu, nikoliv však pohyb. Jako příklad si můžeme uvést dřep. Bezpečné provádění dřepu v rámci tréninku bude mít mnohem větší efekt pro zdravý pohyb klienta při zvednutí se ze židle, než například izolované předkopávání na posilovacím stroji. Špatné návyky mohou samozřejmě vést ke zranění při jiné formě sportu či při každodenní činnosti.
Člověk provádí většinu aktivit s velkým rozsahem pohybu, například chůze, běh či zvedání předmětů. Mnoho těchto činností je plynulý, pomalý a rytmický pohyb. Z tohoto důvodu se funkční trénink prioritně zaměřuje na součinnost nervového a svalového systému. Mozek, který zodpovídá za svalovou činnost, nevnímá pohyb pouze jako individuální činnost konkrétní svalové skupiny, ale jako komplex aktivit.
FORMY FUNČNÍHO TRÉNINKU
Mezi základní formy funkčního tréninku lze zařadit: volné kladky, jednoruční činky, medicinbal, velký míč, cvičební gumičky, dis-balanční podložky, vaky s pískem.
Jednou z nejefektivnějších forem funkčního tréninku je cvičení na volnokladkových strojích (TRX).
Prioritní výhodou je volný rozsah pohybu při zapojení dominantních svalových skupin, a to ve všech třech směrech pohybu. Při tahu kladky je pohyb plynulý, bez výrazného vlivu počátečního a koncového bodu celkového rozsahu. Velmi efektivně lze využít negativní opakování a zhodnotit vlastnosti gravitace.
ROZDĚLENÍ FUKČNÍHO TRÉNINKU
Funkční tréning je rozdělěn do šesti základních skupin.
Je dobré poznamenat, že jednou z dominantních vlastností funkčního tréninku je využívání vlastní hmotnosti cvičence jako zátěže či resistence pro dosažení zvýšení relativní síly. Indikátor relativní síly je například počet opakování základních cviků jako jsou dřepy, kliky, přítahy.
Šest základních skupin funkčního tréningu jsou: 1.Tlak, 2.Tah, 3.Rotace, 4.Dřep, 5.Výpad , 6.Předklon.
zdroj: 3D FITNESS s.r.o
